|
|
   |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Závody Těšíme se na všechny nadcházející závody letošní sezóny. Máme v plánu se zúčastnit našich oblíbených závodů a užít si spousta krásných chvil s našimi zlatými samojedy. Závody jsme se velmi oblíbili, díky pozitivní atmosféře a přátelským přístupem všech musherů. Budeme rádi, když se zde setkáme i s vámi. V našem týmu běhají téměř všichni. Hlavními leadry jsou Geronimo a Darling, tahouny Mája a Irbis, posilami Cimberly, Ami, Bella a Thomas a maskoty Pita a Ma Cherie.
Závodní sezóna 2014 - 2015 V letošním roce bude závodní tým tvořit Geronimo, Darling, Mája, Irbis a Cimberly. Budeme běhat se čtyřspřežím jak sprinty tak midy.
Hradecký MID 2014 Běleč nad Orlicí 21. - 23. 11. 2014 Kategorie MB2 - Spřežení do 6 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Stochov 15. - 16. 11. 2014 Kategorie MB2 - Spřežení do 6 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií *zde*
Červený Kostelec 18. - 19. 10. 2014 Kategorie C2 - Spřežení do 4 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Závodní sezóna 2013 - 2014
Janovičky 18. - 19. 1. 2014 Kategorie MB2 - Spřežení do 6 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií naleznete *ZDE*
Orava Challenge 10. - 12. 1. 2014 Kategorie MB2 - Spřežení do 6 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií naleznete *ZDE* a *ZDE*
Běleč nad Orlicí 30. 11. - 1. 12. 2013 Kategorie MB2 - Spřežení do 6 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií naleznete *ZDE*
Olomouc - Radíkov 16. - 17. 11. 2013 Kategorie MB2 - Spřežení do 6 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií naleznete *ZDE*
Červenovodské sedlo - Buková hora 9. - 10. 11. 2013
Více fotografií naleznete *ZDE*
Kategorie A2 - Spřežení do 6 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Kategorie C2 - Spřežení do 4 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Jičín pod Zebínem 2. - 3. 11. 2013
Více fotografií naleznete *ZDE*
Červený Kostelec 19. - 20. 10. 2013
Kategorie C2 - Spřežení do 4 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií naleznete *ZDE*
Vroutecký sprint 12. - 13. 10. 2013
Kategorie C2 - Spřežení do 4 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií naleznete *ZDE*
Hrobská jízda 5. - 6. 10. 2013
Více fotografií naleznete *ZDE* nebo na našem facebooku *ZDE*
Kategorie C2 - Spřežení do 4 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Prvního závodu nové sezóny jsme se zúčastnili v Hrobu u Teplic, který je každoročně brán jako tradiční zahajovací závod psích spřežení. „Do Hrobu musí každý“, tak zní hlavní slogan závodu, a tak jsme se vydali na cestu. Samotné dění a centrum závodu se odehrávalo výstižně u místního hřbitova. Bylo tedy velmi komické, když jsme dorazili na místo a v Hrobě jsem hledali hřbitov:) Ovšem bylo jasné, že každý kolemjdoucí bude vědět, kam nás na směrovat. Tak jsme večer dorazili na místo. Na louce již vyrostlo pěkné automobilové městečko s dvěma ulicemi a hlavním náměstím s barem a ohněm. U každého domku hlídala smečka štěkajících a vyjících psů. My jsme se nastěhovali do naší oblíbené bílé čtvrti. Sešlo se zde úžasných 8 samojedích posádek, se skoro 30 samojedy. Ještě večer jsme se zaregistrovali a pozdravili s ostatními mushery u hřejícího ohně, vyvenčili jsem náš tým a šli spát. Ráno nás již vzbudilo štěkání a vytí, které se rozeznívalo všude kolem. Vykouknutí z okénka dodávky bylo příjemné, ranní slunce zalévalo psí městečko a v dáli se tyčila Milešovka. Hurá do prvního závodního dne. Čekala na nás sprintová trať dlouhá 5,5 km vedoucí přes louky a lesíky. Startujeme v kategorii C2 – spřežení do 4 psů s průkazem původu (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes). Náš tým je složen z Geronima, Darling, Cimberly a Máji, kteří měli nejvíce natrénováno a byli dobře sehraní. V naší kategorii startuje 5 týmů, složených pouze se samojedů. Samotné zahájení závodů začíná o deváté ráno musherským meetingem, kde se dovídáme informace o organizaci závodu a trati. Závod je zároveň benefiční akcí pro malého Matýska, který trpí nevyléčitelnou svalovou distrofii a část výtěžku z akci půjde právě na podporu jeho léčby. Po meetingu se již všichni odebírají ke svým stanovištím a začíná příprava psů. Dostatečně vyvenčit, napojit, obléknout a především na motivovat. Startujeme o půl dvanácté. Slunce svítí a je jasné že nám bude teplo. Všichni samojedi se už ale těší a dávají to hlasitě najevo. My startujeme jako poslední z naší kategorie a máme tedy výhodu, že můžeme dojíždět, stahovat minuty a nahánět vteřiny. Zapřaháme ke tříkolce, v předu běží Geronimo s Darling a v druhé lajně Cimba s Májou. Pomalu a v klidu dojít ke startu, uklidňovat natěšené samojedy a chvilku vyčkávat u startu, než na nás vyjde řada. A huráá jdeme na to. Startér odpočítává, Mája poskakuje, Darling s Cimbou štěkají a Geronimo škube s lanem. Tři, dva, jedna start! Jedéééém spřežení s nadšením vybíhá do první zákruty. Start je rychlí a energický. První úsek je hezký pro diváky, krásná ostrá zákruta, mírná zvýšená rovinka a už mizíme v lese, kde je cesta klikatá a hrbolatá. Svištíme si to hezky rychle a už jsem u lávky nad vodou, ostré houpnutí a už vidíme první Martinovy samojedy před námi. Rychle je dojíždíme a oni nás pouštějí před sebe. Stoupáme do mírného kopečka a před námi ostrá zatáčka doprava, hlasitě volám gííí, hezky zatáčíme a už jsme na louce. Bohužel ale pěkně zamotaní. Darling mi to v předu brzdí a Mája se motá do lan. Zastavuji a rychle je rozmotávám. Pobízím Darlu, aby nevyváděla a pěkně běžela. Rozbíháme se, Gerda zabírá, vidí před sebou bílou záři a běží za nimi. Svištíme si to po louce a rychle dojíždíme Marina i Anču. Krásný to byl pohled, tři spřežení samojedů běžící pospolu. Dostáváme se do předu a běžíme jako první. Ostatní dupou za námi. Vjíždíme na lesní cestu. Snažím se samíky pobízet aby běželi rychleji a abychom trochu ujeli stíhajícím týmům. Marně. Darling stávkuje a brzdí. Nějaký ten kilometr mi běží všichni v jedné řadě, hezky zamotaní do sebe. Udržuji klid a čekám na vhodné místo k zastavení, kde je zase rozmotám. Projíždíme okolo rybníka. Není úplně vidět, ale psi cítí vodu a pokukují kde je. Je teplo a oni by se chtěli zchladit. Jazyky mají až u kolen. Hlasitě je pobízím k běhu, ať ještě vydrží. Poslušně cupitají dál. Vjíždíme opět na louku a já konečně rozmotávám. Šlo to dobře a rychle. Udržujeme si naši pozici. Na louce před námi již vidím Marcelku, pobízím psi a snažíme se jí doběhnout. Na paty nám šlape Martin, kterého se nemůže zbavit. A zase se motáme. Zastavuji a Martin nás předjíždí. Jak nás však předjel, hnedka všichni zbystřili, sami se rozmotali a už vyrážíme za nimi a lepíme se jim na paty. Louka je dlouhá a horká. Samíkům se už moc nechce. Pomalu dojíždíme Marcelku, která usilovně pobízí své dva svěřence a pomáhá jim odrážením se. Konečně vjíždíme do lesa a už se blíží cíl. Začínají být slyšet ostatní psi a samíci zrychlují a těší se na konec. Do cílové rovinky dojíždíme hezky společně s Marcelkou i Martinem. Krásný pohled pro diváky a fotografy. První kolo je za námi. Samíci jsou uřícení a rychle míří ke svému domku a k miskám s vodou. Zaslouží si piškotovou odměnu, pomazlení a odpočinek. Po prvním kole jsme se umístili na druhém místě, na prvním je Alena, třetí zaujal Martin, čtvrté místo Marcelka a páté Anča. Odpoledne už probíráme s ostatními jak se jelo, jaké bylo celé léto a nad sklenkou dobrého pití se připravujeme na druhé kolo závodu. V neděli startujeme o hodinu dříve. Je pod mrakem a zdá se, že by mohlo být chladněji. Bohužel opak je pravdou, což zjišťujeme hned po prvním kilometru. Start byl opět výborný. Vypálili jsme ze startovací čáry, pro svištěli první zatáčkou a utíkali do lesa stíhat Alenu, která startovala před námi. Naším cílem bylo ji dojet a předjet, abychom měli šanci na první místo. Alču jsem dojeli na první louce. Následovalo krásné předjíždění, které se několikrát opakovalo. Samíci se nemohli rozhodnout kdo pojede v předu a kdo v zadu. Faktem je, že samojedi rádi běhají společně. Takže pokud se vám na závodu podaří někoho dojet, většinou to znamená to, že pak už pojedete celou dobu pohromadě. A tak to bylo i u nás. Po zbytek trati jsem jeli s Alenou společně, několikrát se předjeli a prostřídali ve vedení. V závěru se však podařilo dostat do čela nám a díky tomu jsme dojeli do cíle na těšném prvním místě. Bylo nám jasné, že pořadí rozhodne přesnost časomíry. Naši samíci byli šťastni, že doběhli a neuvařili se, hojně se občerstvili a my je pořádně odměnili. Netrpělivě jsme vyčkávali konečných výsledků, jak toto klání dopadne. Všechny samojedí týmy byly značně vyrovnané a běžely velmi hezky. O konečném umístění nakonec rozhodla desetina vteřiny a přesná časomíra. My jsme se s radostí a nadšením umístili na 1. místě, 2. místo obsadila Alena, 3. místo Martin, 4. Marcelka a 5. Anča. Závodu se také účastnil Vojta Němec se svou šestkou samojedích holek, který startoval sám v kategorii A2 a odnesl si tak první místo, které by však jistě získal i kdyby bylo závodníků více. Dalším závodníkem se samojedy byl Roman Hofraiter, který má ve svém zápřahu i jednoho Huskyho a závodí tak v kategorii A1 tedy spřežení do 8 psů severských plemen s průkazem původu, který se umístil na 10. místě. Posledním samojedím reprezentantem byl Oto Koudelka, který startoval na koloběžce se dvěma samojedy a umístil se na 10. místě. Věříme, že si všichni účastníci Hrobskou jízdu pěkně užili a zahájení závodní sezóny bylo úspěšné a velmi vydařené. Těšíme se na další závod a je jasné, že to bude zase boj a odveta:))
Závodní sezóna 2012 - 2013
23. - 24.2. 2013 O pohár Lady Bright Magadan - Suchý vrch Náš poslední závod zimní sezóny 2013. Pohárl Lady Bright Magadan je pořádán klubem Bílá stopa jehož jsme členy. Tento závod se každoročně pořádá v Červenovodském sedle okolo Suchého vrchu nedaleko Čenkovic. Závodu jsme se poprvé zúčastnili v roce 2009 a každý rok jsme přijížděli s více samojedíký. V letošním roce jsem závodili v kategorii A2 se 6 závodníky - Geronimo, Darling, Mája Butterfly, Cimberly, Bellinda a Thomas. V rámci závodu byla vypsaná také noční etapy, která se jela v pátek a my se jí samozřejmě celý nadšení zúčastnili. Na start nastoupilo 8 odvážlivců a pouze dva dojeli. My jsme byli mezi nimi:) Ptáte se co se stalo s těmi dalšími? Nooo, zkrátka se hned v první otáčce ztratili a špatně odbočili:)) Noční projížďka byla naprosto parádní a velmi jsme si ji užili! Sobotní den provázelo husté sněžení. Na start jsme vyrazili jako druzí z naší kategorie. Start jsme měli jako vždy excelentní a vyletěli jsme jako draci. Mám takový pocit, že pesani mají rádi publicitu a obdiv diváků. Když však zmizíme za první zatáčku a okukující jsou pryč, naše rychlost klesá. Zřejmě samíci vědí, že si musí rozložit síly na dlouhý okruh:)) Prvních pár kilometrů jsme běželi a jeli velmi pěkně. Pak však začala stávkovat Bellinda, která zřejmě neměla svůj den. Pesani se zastavovali, zamotávali, musela jsem je rozmotávat, přehazovat atd. Dokonce jsme měli nemilou příhodu se zaběhlým psem, který se nám připletl do cesty a popral se s klukama. Po půlce trati Bellindy stávkovala tak, že prostě už dál nepoběží. Nezbývalo nic jiného než ji naložit do saní. Zde se chvíli spokojeně vezla, ovšem po čase se jí to přestalo líbit a rozhodla se, že zase poběží. Do cíle jsem tak již dojeli v kompletní sestavě a to na třetím místě. Bohužel však s velkým odstupem od prvního Míry. Po dojezdu samíci dostali zaslouženou odměnu a odpočinek. V neděli se počasí nijak neumoudřilo a naopak nám připravilo mlhu a dokonce poprchávání. Organizátoři se rozhodli pro zkrácení kola a urychlení závodů. Do druhého kola samíci nastupovali na motivovaní čerstvým syrovím kuřecím masem, které jsem jim slíbila, pokud dobře poběží. Zdá se, že motivace zabírá a samíci běželi výborně celou cestu bez zamotávání a stávkování:)) Do cíle jsme dojeli s výborným časem a celkově jsem obsadili druhé místo, se kterým jsme byli náramně spokojeni:)) Organizátoři závodu z Bílé stopy opět zajistili nádherné ceny a my si tak domů přivezli velký pytel granulí, několik konzerv, salámů, nádherný pohár s medailí a spousta dalších krásných cen. Tímto velmi děkujeme za výborně připravený závod a příjemnou atmosféru. Těšíme se na další ročník!
Kategorie A2 - Spřežení do 8 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií *ZDE*
Podívejte se na naši spanilou jízdu a jak se nám vedlo v prvním kole závodu:))
19. - 20. 1. 2013 Janovičky u Broumova - MČR Mistrovství České republiky na střední vzdálenost na saních pro čistokrevná plemena se uskutečnilo na závodech v Janovičkách u Broumova. Tento závod byl pro nás první v zimní sezóně. Závodní tým byl složen z Darling, Geronima, Thomase, Ami, Cimberly a Máji Na saních jsme se do té doby téměř nepovozili, protože u nás sníh zatím nenapadal. Natrénováno jsme tak měli pouze na suchu a to je přeci jen něco jiného. Na závod jsme se však velmi těšili a také jsme si ho náramně užili. Do Janoviček jsme přijeli v pátek večer. Sněhu napadalo dostatek a veškeré pořadatelské obavy z nedostatku sněhu a zrušení závodu byly naštěstí zažehnány. Po příjezdu jsme vybrali místečko pro stakeout, zabydleli se na ubytovně, vyvenčili a vydatně nakrmili samíky, aby měli dostatek sil do sobotního kola. V sobotu ráno nás vzbudilo postupné štěkání probouzejících se psů. Počasí se zdálo být velmi pěkné avšak chladné. Po raním venčení a protažení všech svalů, jsme netrpělivě očekávali okamžik našeho startu. Jak už to však bývá, když je času hodně tak na poslední chvíli chybí. A to byl samozřejmě i náš případ. Dovést psy k startovní čáře je téměř nadlidský výkon, protože samíci se už velmi těší, škubou do provazů, zamotávají se i se občas kousnou jeden do druhého. Když už jsem čekali před startovní čárou, tak jsem si všimla, že nemám číslo, které jsem měla samozřejmě připravené tak, abych na něj nezapomněla a samozřejmě, že jsem ho zapomněla. Odstartovali jsem tak s malým zpožděním, ale za to s plným elánem. Excelentně jsme projeli divácký okruh a sklidili spousta ovací o naší kráse:)) Samíci si to zřejmě velmi dobře uvědomují a do startovní rovinky dávají vše. Letí jako vítr, usmívají se do kamer a fotoaparátů. Když zmizíme za první zatáčkou a diváci už nejsou následuje první venčení:)) Já začnu s povzbuzováním, motivování a pomalu se rozjíždíme a nabíráme optimální tempo. Trať měřila necelých 32 km. To je délka pro nás poměrně dlouhá, protože při trénincích jezdíme do 20 km. Organizátoři měli trať velmi dobře upravenou a já se velmi těšila, jak ji celou projedeme. Začali jsme pěkným stoupáním a zhruba prvních 10 km jsme běželi jen do kopce. Když jsem vyjeli na hřeben a hranici Čech a Polska, tak jsme si užívali zimní nádhery. Po pár kilometrech mi však bohužel začala pajdat Aminka. Ikdyž chtěla moc běžet, tak jí to nešlo a pomalu přestávala stačit. Naložila jsem jí do saní a dovezla na kontrolu, která byla v půlce trati. Zde jsme se občerstvili, maličko odpočinuli, rozloučili s Ami a pokračovali. Druhá část trati byla mírně kopcovitá a velmi krásná. Potkávali jsme další spřežení a náramně si ti užívali. Samíci běželi velmi hezky, ikdyž občas dělali psí kusy, jako válení ve sněhu, čtení zpráviček a posílání dalších:) Před koncem nás čekala milá a vyhlášená občerstvovačka u domorodců, kde jsem já dostala panáčka do pravé i levé nohy a na zakousnutí uzeninku:)) Pak se mi běželo úplně samo a psíci se už těšili do cíle na své slíbené odměny v podobě čerstvého masa. Do cíle jsme dojeli s poměrně velkým odstupem od prvního týmu, ovšem to nám nebránilo se radovat z dojetí do cíle. Byli jsme nadšeni, že jsme to zvládli a jak krásná byla trať a celá etapa. Po odpočinku následovala slíbená odměna, pořádné doplnění energie a malá procházka pro uvolnění svalů. Po uložení samíků, jsme se i my doplnili energii večerním posezením s ostatními mushery a účastníky. V neděli jsme už nic nepodcenili a na start se pořádně připravili. Odstartovali jsme na čas a plní energie a elánu. Bohužel však už jen v pěti a to bez Ami, která v sobotu nedoběhla což znamená, že nemůže v dalším kole pokračovat. Po velkolepém startu a excelentím proběhnutím uličky diváckého obdivu jsme zamířili do náročného stoupání. Hned na začátku jsme byli svědkem velké rvačky mezi malamuty, kteří se prali ve svém vlastním spřežení. Samíci to vyloženě nechápali, zastavili se a pozorovali co se to děje. Dokonce začali i vít, zřejmě jim říkali ať toho nechají. Když byla rvačka zažehnána, pokračovali jsme dále. Stoupání bylo opět dlouhé, ale běželo se nám dobře. Téměř pokaždé se nám druhý den závodu běží lépe a dosahujeme lepšího času. Počasí bylo opět příjemné a já si tak mohla užívat nádherných panorámat a krás zasněžené krajiny. Jízda se spřežením je vážně romantika a já si to vždy náramně užívám:) K první kontrole jsme přijeli v dobrém čase, plní sil a energie. Malá občerstvovačka, vydýchnutí a pokračovali jsme dále. Opět jsme se potkávali se spřeženími, která nás dojížděla a při předjíždění vždy kousek popotáhla. Do cíle jsme dojeli v parádním čase, který jsme si zlepšili o 45 minut. Díky našemu výkonu a problémům jiných týmů jsme tak obsadili krásné 4 místo, z kterého jsme měli velkou radost. První místo obsadil Vojta Němec se svými samojedy a obhájil tak loňský mistrovský titul. Druhé místo patřilo Mírovi Hurychovi a jeho grónským psům a třetí místo vybojoval Vláďa Vraštil se svým týmem Malamutů. Závod jsme si velmi užili a odnesli jsme si spousta zážitků, rad i zkušeností. Děkujeme organizátorům z klubu Metuje za perfektně připravené závody a krásné ceny. Těšíme se na příští rok:))
Kategorie MB2 - Spřežení do 6 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií *ZDE*
Během závodu jsem natočila několik videí, aby jste měli možno nahlédnout do samotné jízdy se spřežením:)) Rozhodně každé stojí za to!!
8. - 9. 12. 2012 Albertamy - Eduardův sprint Závodu Eduardův sprint v Albertamech se zúčastnili pouze Thomas a Mája, kteří se stali posilou závodního týmu samíků Aleny Peškové. Thomas a Mája si tak vyběhali potřebné kilometry pro splnění podmínek pro udělení certifikátu pracovní pes.
Kategorie A2 - Spřežení do 8 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Celkové výsledky závodů sprint
24. - 25. 11. 2012 MČR - Běleč nad Orlicí Závody na suchu a kárách v Bělči nad Orlicí, ležící kousek od Hradce Králové, byli vyhlášeny jako Mistrovství České republiky. Závodilo se na trati dlouhé 22,6 km na krásných lesních cestách. Na tuto akci jsme se velmi těšili a také jsme si ji náramně užili. Závodní tým jsme poskládali z osvědčené čtveřice - Geronimo, Darling, Ami a Thomase. Účast na závodech byla vysoká a sjelo se přes ..... závodníků. V naší kategorii jsme soupeřili s dalšími 7 týmy. Samojeďáku se společně s námi sešlo 5. Dva týmy byly malamutí a jeden grónských psů. Sobotní kolo bylo vynikající odstartovali jsme jako pátí a mohli tak dohánět. Samíci běželi naprosto výborně. Trať vedla po širokých lesních cestách, byla poměrně rovinatá s občasnými kopečky. V polovině trati nás dojely dva týmy. Společně jsme se občerstvili, pesani vydechli a vyrazili jsme do boje. Chytli jsme se týmu haskounů a drželi jejich tempo. Samíci i po 12 kilomotrech běželi svěže a lehce. V lese se ozvalo zakrákání a už jsme svištěli. Jak se někde něco maličko pohlo, už měli ouška nastražené a zvyšovali tempo. Do cíle jsme dojeli v krásném čase 1 hod. 48 min. a obsadili jsme 5 místo. Po závodu dostali pesánci odměnu, piškotky a sirové masíčko, které mají nejvíce rádi. Každý dostal patřičnou masáž a podrbkání. Večer jsme strávili v místní hospůdce, doplnili energii a popovídali s dalšími závodníky a účastníky. Nedělní ránko nás probudilo opětovné mohutné štěkání a vytí psích smeček. Vyvenčili jsme se, nasnídali, odpočinuli a zkoncentrovali do dalšího kola. Na startu vládlo napětí, odhodlání i dobrá nálada. Odstartovali jsme malou nadějí na umístění. Ačkoliv náš čas byl horší a museli jsme dohánět několik minut, nebralo nám to na optimismu. Štěstí se na nás skutečně usmálo. Vítězný tým prvního kola malamuti Vládi Vraštila měli mezi sebou kolizi a pobyli se mezi sebou. To nám nastínilo naše naděje. Uháněli jsme po trati a snažili se sbírat potřebné minuty a sekundy. Samíkům se sice neběželo tak dobře jako v sobotu. Bohužel nám v lese nic nekrákalo ani nešustilo, tak nám chyběla ta potřebná motivace. V polovině trati nás malamuti dojeli a pak už jsme jeli společně. Snažili jsme se udržovat náskok a když nás v závěru předjeli, drželi jsme se jako klíště. Naše úsilí se vyplatilo a díky pouhým 9 sekundám jsme se vyhoupli na čtvrté místo a po diskvalifikaci Pavla Lněničky, jsme se dostali na krásné třetí místo. První místo vyhrál Jaromír Hurych se svými grónskými psy, druhé místo vybojoval Vojta Němec se svými samojedími kráskami a třetí místo my:) Naše radost byla skutečně veliká až neuvěřitelná. Ten den jsme oslavovali i dvoje narozeniny a to mé a Darlinky. Nadělili jsme si tak nejkrásnější dárek a užili si krásný a pohodový den i závod. Rádi bychom poděkovali organizátorům z musherského klubu Metuje za vynikající a perfektně připravené závody. Těšíme na další ročník.
Kategorie MB2 - Spřežení do 6 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií *zde*
17. - 18. 11. 2012 Točník Závody na Točníku u Berouna jsou známi díky své náročnosti a závěrečným smrtelným kopcem do podhradí hradu Točník. Bylo jasné, že takový závod musíme ozkoušet a i přes velkou vzdálenost jsme s chutí vyrazili. Po pátečním nočním dojezdu jsme vybudovali tábor a stake-out pro pejsky. Tým se skládal z Geronima, Darling, Thomase a Ami. Zaregistrovali se, pozdravili s ostatními mushery a šli spát. Ránko bylo zamračené a chladné. Ideální pro běh. Na závodu se sešlo velké množství samojedů a bylo to velice radostné. Na jednom plácku přes třicet sněhových vloček. Krásný pohled! Sobotní kolo jsme odstartovali z poslední pozice. Na trať dlouhou 15 kilometrů se v naší kategorii postavilo 5 týmů a z toho pouze jeden tým malamutů a zbytek samíci. Rozjezd jsme měli jako vždy vynikající. Startovalo se z mírného kopečka a hned jsme dosáhli maximální rychlosti přes 30 kilometrů. Samíci běželi jak vítr a brzy jsme dojeli jezdce startující před námi. Díky poslední startovací pozici se mi naskytnul krásný pohled a tři běžící týmy samojedů. Krásné bílé koule běžící krajinou. Idylický pohled:) Předjeli jsme Alenu a brzy dojeli Martina, od kterého jsme se už neodtrhli. Oba dva jsem se snažili urvat, ale nepodařilo se. Tak jsme to nakonec vzdali a průběžně se střídali ve vedení. Jeden kopec vytáhli oni nás, druhý mi je. Na závěr jsme si dali vražedný krpál na kterém jezdci nechávali své plíci, které ještě v cíli dobíhali. Kopec při kterém jste si mohli lehce prohlédnout své kolena a prsty na nohou. Když mi o něm vyprávěli nechtělo se mi věřit že bude tak náročný, po pár metrech jsem však uvěřila a poznala. Povzbuzování psíků se střídalo s hlasitým funěním. Po vyplazení se na vrchol následoval malý sjezd, kde jsem mohla vydechnout a pak už závěrečné stoupání a pěkná cílová rovinka do které jsme přijeli po 57 minutách na krásném 3. místě. Po závodu následovala odměna pejskům, podrbkání, masáž tlapiček a odpočinek. Abychom si trochu protáhli nohy po běhu, udělali jsme si malou procházku po okolí a navštívili přilehlé krásné starodávné hrady Točník a Žebrák. Večer následoval společenský večírek, pivečko a poklábosení o zážitcích z trati a psích příhodách. Nedělní ráno bylo opět chladné a slibovalo dobré podmínky pro běh. První na řadu přišlo venčení, lehká snídaně, napojení a rozhýbání svalů. Všichni psíci byli dobře naladění a plní energie. Startovali jsme z třetí pozice a uháněli co nám tlapky stačili. Po pár minutách běhu jsme před sebou viděli tým samíků Vojty a malamutů Vládi. Naši samíci byli tak nabití, že jsme po chviličce byli v patách malamutů. Předjeli jsme je a pár kilometrů jeli před nimi. Pak nám došel dech a přišlo zpomalení. Toho hned využil Vláďa který nás předjel a už makal a pracoval na ujetí. To se mu podařilo a my si už v klidném tempu běželi zbytek trati. Před závěrečným stoupáním nás dojel Martin se svými samíky. Zabojovali jsme, vyběhli kopec a do cíle přijeli na krásném třetím místě. Závod byl za námi a my mohli s vyplazenými jazyky odpočívat a čekat na dokončení závodů a vyhlášení výsledků. Závod na Točníku v naší kategorii vyhrál Vojta Němec, druhý Vláďa Vraštil a třetí já a moje chlupaté samojedí lásky. Děkujeme organizátorům za perfektně připravený závod a přívětivou atmosféru. Těšíme se na další ročník.
Kategorie MB2 - Spřežení do 6 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií *zde* , *zde* , *zde* , *zde*
10. - 11. 11. 2012 Jičín pod Zebínem Do Jičína jsme se vypravili na náš první MID v letošní podzimní sezóně. Na trati dlouhé 12,8 km jsme rovnali síly s týmem složeným z Grónských psů Jaromíra Hurycha a s týmem Aljašských malamutů Oty Kelemena. Závod to byl skutečně zajímavý a velice jsem si to užili. Trať v Jičíně je známá tím, že je zde vždy dostatek bláta a i v letošním roce se to potvrdilo. Týden před závodem intenzivně pršelo aby byla zajištěna jistota blátivého terénu. Náš závodní tým byl složen z Geronima, Darling, Ami a Cimberly. První kolo závodu odstartovalo v sobotu odpoledne. V naší kategorii jsme startovali jako první a byl před námi nelehký úkol vodiče. Na trať dlouhou 12,8 km jsme vyrazili s plnou vervou, odhodláním a očekáváním co nás na trati čeká. Ihned po pár metrech běhu bylo jasné, že trať bude skutečně blátivá a že do cíle dojedeme jako bahnité koule. Běželi jsme přes louky, polní cesty, lesíky, bahnité kaluže a dokonce i přes brod potoka. Bahno bylo všude, ale naši samíci jsou mistři v hledání co nejlepší cesty a tak obratně přeskakovali louže a vybírali nejlepší cestičky. V půli trati nás dojel tým gróňáků Míry a začala stíhací jízda. Navzájem jsme se předjížděli a vezli. V mírném závěsu dupali malamuti Oty. Do cíle jsme dojeli v několika minutových rozestupech. Všichni špinaví, zablácení avšak plni zážitků a spokojenosti. První kolo vyhrál Míra, druhý byl Ota a třetí já. Časové rozdíly byly minimální a tak bylo jasné, že nás na druhý den čeká pěkný boj. Po odběhnutém závodu následovala pro samíky zasloužená odměna a odpočinek. Večer jsme strávili příjemným posezením a rozhovorech o závodu, psech a zážitcích. V neděli dopoledne jsme vyrazili na procházku do Jičína, kde naši samíci opět vzbuzovali rozruch a sklízeli samý obdiv. Odpoledne nás čekalo druhé kolo, na které jsme se všichni netrpělivě těšili. Ze startu jsme vyrazili jako vítr, ale první bahnité kalužiny pesanům připomněli co je čeká a tak jejich nadšení brzo opadlo. Neztrácela jsem však naději a horlivě jsem samíky povzbuzovala a pomáhala jim. Za nedlouho se všichni krásně rozběhli a my svištěli jako vítr:) V půli trati jsme doběhli tým malamutů Oty a začal boj o druhé místo. Na předjetí si moji samíci vybrali snad to nejhorší místo, obrovitou hlubokou blátivou louži. Ota ji objížděl zprava a já z leva. Po kolena jsme dupala přes bahno a modlila se aby mi tam nezůstali boty a nezapadli psi. Když jsme toto místo překonali a dostali se na druhou pozici, uháněli jsme pryč a nabírali náskok. Samíci nasadili takové tempo, že jsem málem vyplivla plíce. Dokonce jsme skoro dojeli první tým Míry. Kdyby byla trať jen o pár kilometrů delší, věřím, že bychom je dostihli. Do cíle jsme doběhli unavení, zablácení a šťastní. Vybojovali jsme druhé místo a ze závodů jsme si odnesli krásné ceny a nezapomenutelné zážitky:))
Kategorie MB2 - Spřežení do 6 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Více fotografií *zde*
27. - 28. 10. 2012 Tři studně - Horník
Tři studně na Vysočině jsou kousek od našeho domova, tak jsme se rozhodli sem opět po roce jet. Závodní tým byl složen z Darling, Geronima, Ami a Thomase. V kategorii jsme ale byli bohužel samy, protože v tento termín se konali závody také v Horách u Karlových Varů, které jsou od nás přeci jen dost daleko. Závod byl, ale příjemný a poměrně jsem si to užili. První den bylo deštivo a chladno. Trať byla výborně připravená a opět se nám velmi líbila. Samíci běželi výborně, velmi si to užívali a okruch jsme prosvištěli s větrem v kožichu:) Druhý den nám napadl sníh, tak jsme se všichni radovali a užívali si ho. Váleli jsme se v závějích a probíhali zasněženým lesem. Závod byl ale pomalejší. Trať nám hodně změkla a ztěžkla. Darling se moc nechtělo běžet, zato Gery to celé odtáhnul a občas hezky rozproudil. Thomas a Ami běželi hezky, až na občasné válení se ve sněhu:)) Na závěr akce nás zklamal pořadatelský přístup při vyhlašování a téměř žádném ohodnocení našeho výkonu a účasti na závodech. Je zřejmé že na Třech studních nejsou seveřani vítáni.
Kategorie C2 - Spřežení do 4 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
20. - 21. 10. 2012 Červený Kostelec
První závody nové závodní sezóny, které jsem navštívili. Moc jsme se na ně těšili a velice se nám líbili a užili jsme si je! Do auto-kempu u Brodského rybníku jsem přijeli v pátek večer. Našli jsme volné klidné místo a postavili stany. Jeden pro nás a jeden pro pesany:) Zaregistrovali jsem se, dali pivečko a pozdravili se s ostatními účastníky. Ránko nás čekalo slunečné probuzení a krásné počasí. První na řadu přišlo venčení a projití trasy, která nás čekala za pár hodin. Krásná legendární kostelecká trať se nám velmi zamlouvala a už jsme se těšili na projížďku. Po snídani a raní kávičce jsem přichystali tříkolky a oblékli samíky do postrojů. První tým se skládal z Geronima, Darling a Cimberly. Druhý tým byla rodinka Ami a Thomas. Startovali jsem až odpoledne po druhé hodině a bylo horko. Naštěstí se před startem dalo trochu smočit v rybníku. Vyběhli jsem postupně na trať a svištěli. Pesani běželi pěkně, ale bylo poměrně horko, tak to bylo znát. Na trati nás překvapilo pár kořenů, některé ostré sjezdíky a také diváci. Po doběhnutí do cíle všichni hned mířili do rybníku a koupačka. Po výkonu následovala zasloužená odměna a odpočinek. My jsme si taky dali odměnu a zhodnotili dnešní výsledky. V neděli nás provázela celý den hustá mlha, která byla pro pesany přívětivější a lépe se jim tak běželo. Výsledky se nám tak trochu vylepšili a celou jízdu jsme si krásně užili. Na závěr už následovalo vyhlášení výsledků a bohaté odmění všech vítězů i zúčastněných. Děkujeme pořadatelům za perfektní závody!
Kategorie C2 - Spřežení do 4 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Celkové výsledky závodů
Více fotografií *zde*
24. - 25. 3. 2012 Olomouc - Radíkov - Rozloučení se sezónou
Kategorie C2 - Spřežení do 4 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
3. - 4. 3. 2012 Eduardův MID Kategorie SKJ2 - Skijöring - běžec na lyžích a 2 psi (bez rozdílu rasy)
25. - 26. 2. 2012 Pohár Lady Bright Magadan Kategorie C2 - Spřežení do 4 psů s PP (Samojed, Aljašský Malamut, Grónský pes)
Kategorie SKJM - Skijöring Muži - běžec na lyžích a 1 pes (bez rozdílu rasy)
21. - 22. 1. 2012 Janovičky u Broumova Kategorie MB2 - Spřežení do 6 psů uzavřená pro S, AM a G s PP
|
VIDEO
